Postava, kterou zde ztvárnila Lopez, maminka Gertrude, odebere do věčných lovišť už v prvních deseti minutách, během níž stihne porodit dceru, zamávat šátečkem a raději vypadnout. Malá Gertie zůstane na krku úspěšnému otci, hudebnímu promotérovi Olliemu (Ben Affleck), který by místo a krmení přebalování radši rejžoval prachy na kariéře George Michaela a Willa Smithe. Jenže dítě nepočká, stejně jako lukrativní nabídka „slečny z videopůjčovny“ (Liv Tyler), která by mohla Olliemu pomoct konečně – po sedmi letech – zapomenout na nebožku manželku.
Ale nespěchejme. Než se Ollie definitivně otřepe a konečně pochopí, že peníze a kariéra nemají proti rodině šanci a že tou největší slastí je tatínkovat na plný úvazek, uteče v řece minimálně tolik vody, jako když si Stázina brala Kubu za manžela. Tedy hodně – i když v téhle pohádce neškodí vodník Kebule. Po galapředstavení s Jayem a Tichým Bobem, Smithovými dvorními „přihulovači“, měla následovat nová tvůrčí kapitola, jejíž první stránky Smith sepsal nečekaně krotkým způsobem. Pytlíky trávy a nadržené průpovídky nahradilo uslzené hledání pravých hodnot, v němž není místo pro vtipné oplzlosti, ale jen a pouze na hlazení divákovy dušičky. Smith se netají tím, že Táta je hodně osobním filmem o výchově jeho dcery, proto přihazuje dvě kopy sentimentu a vědro nasládlých klišé jako bonus. Kdybyste chtěli s Tátou navázat na dialogové orgie Smithových předchozích filmů, čeká vás bolestivý náraz do tuctové hollywoodské limonády. Naštěstí, pokud zamíříte do půjčovny pro onu limonádu, s řemeslně suverénní režií, sympatickým hereckým trojlístkem a občasným závanem starého dobrého Smithe, Táta na plný úvazek vás nemá čím zklamat. Naopak potěší štěky známých firem (Damon, Lee a ti druzí), vybroušeným finále i faktem, že Smith ani v obyčejném Hollywoodu úplně nezabloudil.